Kdo by si nepřál méně bolesti?
Nestihli jste se připojit k webináři Exploring Pain in Rheumatology: How does it matter for clinical practice? Třeba vám přijde vhod souhrn nejdůležitějších sdělení a postřehů, včetně odpovědi na otázku: Jaké jsou aktuální strategie pro účinné snížení bolesti v léčbě pacientů s RA, PsA a axSpA v revmatologické praxi?
První přednáška byla prezentována profesorem Eugenem Feistem z Helios Kliniky v Berlíně a týkala se efektu Olumiantu na vnímání bolesti u pacientů s revmatoidní artritidou.
Bolest u revmatoidní artritidy je dle studie (Taylor PC et al. Rheumatol Int 2016) nejvýznamnější bariérou omezující vykonávání běžných denních aktivit. Dále je známo, že její intenzita není ovlivněna pouze silou počátečního stimulu na periferii, nýbrž i přenosem tohoto signálu z periferního neuronu na centrální v míše, s čímž souvisí problém tzv. centrální a periferní senzitizace. Tento proces popisuje snižování prahu pro excitaci a tím zvyšování intenzity bolesti i přes stabilní nebo dokonce snižující se intenzitu stimulu na periferii.
JAK inhibitory jsou známé tím, že nejenom inhibují periferní stimulus (tedy zánět kloubu), ale tlumí i produkci cytokinů, které se spolupodílí na přenosu signálu z periferního na centrální neuron.
Tento efekt byl v případě Olumiantu prokázán ve studii RA-BEAM (fáze 3 placebem kontrolovaná zaslepená studie o trvání 52 týdnů, aktivní komparátor adalimumab). Intenzita bolesti se u pacientů léčených Olumiantem snížila signifikantně více než u pacientů léčených adalimumabem již v 2. týdnu od zahájení studie. Výzkumný tým se následně za použití matematického modelu pokoušel přiřadit efekt jednotlivých léků k samotné inhibici zánětu a k přímému analgetickému efektu. Efekt na potlačení zánětu byl u adalimumabu i Olumiantu vyhodnocen na podobné úrovni, nicméně přímý analgetický efekt byl u Olumiantu výrazně vyšší než u adalimumabu.
Signifikantní efekt na snížení bolesti byl prokázán i v dalších studiích: RA-BE-REAL (tříletá evropská prospektivní observační open-label studie) nebo studii Orbit (retrospektivní longitudinální kohorta pěti španělských center).
Moje osobní zkušenost s léčbou revmatoidní artritidy zcela odpovídá výsledkům head-to-head studie RA-BEAM, pro kterou je charakteristická velice brzká redukce bolesti u pacientů léčených přípravkem Olumiant. Výsledek matematického modelu, který Olumiantu přičítá přímou analgetickou funkci, dle mého názoru vysvětluje tuto časnou separaci mezi adalimumabem a Olumiantem.
Druhý webinář byl veden profesorem Carlo Selmim z milánské nemocnice a týkal se efektu Taltzu na bolest u axiální spondyloartritidy a psoriatické artritidy. Přednášející zopakoval informaci, že bolest má nejen příčinu (impuls vedený periferním neuronem), ale její vnímání je ovlivněno i přenosem signálu z periferního neuronu na centrální. Dále zmiňuje, že interleukin 17 se účastní přenosu signálu v obou těchto sekvencích.
Následně byly prezentovány výsledky studie COAST-V (fáze 3 multicentrická dvojitě zaslepená randomizovaná kontrolovaná studie, komparátor placebo, adalimumab jako aktivní reference). Stejně jako v případě Olumiantu byla kohorta pacientů rozdělena na pacienty, u kterých léčba vedla k potlačení zánětu a na pacienty, u kterých byl zánět nadále aktivní. U první skupiny byl efekt na redukci bolesti při podávání Taltzu srovnatelný s adalimumabem, ve druhé skupině ale Taltz vykazoval výraznější ovlivnění bolesti, což poukazuje na možný přímý analgetický efekt.
Podobná data nám následně přinesla studie SPIRIT-H2H (head-to-head studie pacientů s psoriatickou artritidou, přímo srovnávající léčbu Taltzem nebo adalimumabem). Podobně jako ve studii COAST-V je patrné, že u pacientů, u kterých léčba vedla ke snížení CRP, byla redukce u obou přípravků srovnatelná, nicméně u pacientů, u kterých ani jeden z přípravků nevedl ke snížení hladiny CRP, redukce bolesti u Taltzu se v 16. týdnu signifikantně odlišuje od redukce bolesti u adalimumabu.
Závěrem si můžeme říci, že pro obě molekuly pravděpodobně platí, že vliv na léčbu bolesti u inflamatorních revmatologických onemocnění není dán pouze tlumením periferního zánětu, a tím snížením excitace periferního neuronu, ale i inhibicí přenosu signálu z periferního neuronu na centrální v míše. Tento mechanismus také dle head-to-head studií s adalimumabem vedl k časnější redukci bolesti u všech pacientů a k významnější redukci bolesti u pacientů, u kterých léčba nevede ke kontrole zánětu jak u Olumiantu, tak u Taltzu.
MUDr. Ondřej Sglunda
Revmatologická ambulance Ostrava
Pokud máte zájem dozvědět se více, nabízíme vám videozáznam webináře rozdělený na dvě části.
Účinek Olumiantu na snížení bolesti u RA
Účinek Taltzu na snížení bolesti u axSpa a PsA