Zvykli jste si na pravidelný přísun RevmAktualit?

Doporučení EULAR pro výzkum synoviální tkáně

V níže uvedeném textu naleznete bližší informace o vytyčených základních bodech, které stanovila společnost EULAR za účelem zlepšení výzkumu synoviální tkáně. Její výzkum se v evropských revmatologických centrech v posledních letech široce rozvinul, nicméně existují velké rozdíly ve způsobu, jakým se se synoviální tkání pracuje, jak jsou v literatuře uváděny údaje týkající se postupu biopsie, kontroly kvality a experimentálních výsledků. Tato nejednotnost brání pokroku ve výzkumu v této rychle se rozvíjející oblasti. Pracovní skupinou EULAR byly navrženy body pro minimální požadavky na podávání zpráv ve výzkumu synoviální tkáně. Jako důležité aspekty pro kvalitu výzkumu synoviální tkáně byly identifikovány: návrh studie, postupy biopsie, manipulace s tkání, kontrola kvality tkáně a výsledky tkáně (zobrazování, analýza DNA/RNA a disagregace). Tyto body poskytují návod, jak by měl být výzkum synoviální tkáně uváděn, aby bylo zajištěno lepší hodnocení výsledků čtenáři, recenzenty a širší vědeckou komunitou.

Najm A, Costantino F, Alivernini S, et al. EULAR points to consider for minimal reporting requirements in synovial tissue research in rheumatology, Annals of the Rheumatic Diseases 2022;81:1640-1646.
https://ard.bmj.com/content/81/12/1640

Role mikrobiální dysbiózy a metabolických poruch u pacientů s RA

Střevní mikrobiom a jeho ovlivnění je v poslední době velmi diskutovaným tématem. Autoři uvedeného článku se zaměřili na výzkum role mikrobiální dysbiózy a metabolických poruch u pacientů s revmatoidní artritidou (RA) v jejích jednotlivých stádiích. U 76 jedinců s etablovanou diagnózou RA rozdělených dle stádií (I – IV), pacientů s osteoartrózou a 27 zdravých subjektů byl zkoumán profil fekálního metagenomu a metabolomu plasmy. K ověření bakteriální invaze kloubní synoviální tekutiny bylo provedeno sekvenování genu 16S rRNA, izolace bakterií a skenovací elektronová mikroskopie na další validační kohortě 271 pacientů ze čtyř stadií RA.

Deplece Bacteroides uniformis a Bacteroides plebeius oslabila metabolismus glykosaminoglykanů, což vedlo ke kontinuálnímu poškozování kloubní chrupavky. Zvýšený výskyt Escherichia coli posílil arginin-sukcinyltransferázovou dráhu ve stadiu II a III RA, což korelovalo se zvýšením hladiny revmatoidního faktoru a mohlo vyvolat úbytek kostní hmoty. Abnormálně vysoké hladiny kyseliny methoxyoctové a cystein-S-sulfátu inhibovaly osteoblasty ve stadiu II a zvyšovaly osteoklasty ve stadiu III RA, resp. podporovaly tvorbu kostních erozí. Neustálé zvyšování střevní propustnosti pak může vyvolat invazi střevních mikrobů do kloubní synoviální tekutiny ve stadiu IV. Klinická mikrobiální intervence by měla zohledňovat stadium RA, kde mikrobiální dysbióza a metabolické poruchy představují odlišné vzorce a hrají roli specifickou pro dané stadium revmatoidní artritidy.

Cheng M, Zhao Y, Cui Y, et al. Stage-specific roles of microbial dysbiosis and metabolic disorders in rheumatoid arthritism Annals of the Rheumatic Diseases 2022;81:1669-1677.
https://ard.bmj.com/content/81/12/1669

Intersticiální plicní onemocnění u systémové sklerodermie

Intersticiální plicní onemocnění (ILD) je častým projevem systémové sklerodermie (SSc), který se nejčastěji rozvíjí na počátku onemocnění. ILD asociované se systémovou sklerózou (SSc-ILD) má variabilní průběh a u některých pacientů se stává progresivní, charakterizované nárůstem fibrotických abnormalit na CT s vysokým rozlišením (HRCT), poklesem forsírované vitální kapacity (FVC) a předčasným úmrtím. Pokles FVC u pacientů se SSc-ILD je prediktivní pro mortalitu. Dosud neexistuje žádný zavedený algoritmus, který by určoval, kdy by měla být zahájena farmakoterapie SSc-ILD, případně jaká léčba by měla být použita. V níže popsané studii u pacientů se SSc-ILD nintedanib snížil rychlost poklesu FVC oproti placebu, přičemž nežádoucí účinky byly u většiny pacientů zvládnutelné. Studie hodnotí bezpečnost a pokles FVC během dlouhodobé léčby nintedanibem. Údaje ze zmiňované studie naznačují, že léčba nintedanibem trvající až 3 roky měla u pacientů se SSc-ILD zvládnutelný profil bezpečnosti a snášenlivosti. Tato zjištění odpovídají trvalému klinicky významnému přínosu nintedanibu při zpomalování progrese SSc-ILD a podporují rychlé zahájení podávání nintedanibu u pacientů se SSc a plicní fibrózou.

Allanore Y, Vonk MC, Distler O on behalf of the SENSCIS-ON trial investigators, et al. Continued treatment with nintedanib in patients with systemic sclerosis-associated interstitial lung disease: data from SENSCIS-ON, Annals of the Rheumatic Diseases 2022;81:1722-1729.
https://ard.bmj.com/content/81/12/1722

Účinnost léčby nízkými dávkami IL-2 u pacientů se SLE

Deplece regulačních T-buněk (Treg) v důsledku nedostatku interleukinu-2 (IL-2) jsou ústředním patofyziologickým mechanismem u systémového lupus erythematodes (SLE). Dle provedené multicentrické, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studie byla zhodnocena účinnost léčby nízkými dávkami IL-2 u pacientů se SLE se středně těžkou až těžkou aktivitou onemocnění při standardní léčbě. Do studie bylo náhodně vybráno 100 jedinců, kteří byli léčeni nízkými dávkami IL-2 nebo bylo podáváno placebo. Analýza naznačuje, že nízkodávkovaná terapie IL-2 u pacientů s aktivním SLE je prospěšná. Podrobnější informace o studii i její kompletní výsledky jsou v níže uvedeném odkazu.

Humrich JY, Cacoub P, Rosenzwajg M, et al. Low-dose interleukin-2 therapy in active systemic lupus erythematosus (LUPIL-2): a multicentre, double-blind, randomised and placebo-controlled phase II trial, Annals of the Rheumatic Diseases 2022;81:1685-1694.
https://ard.bmj.com/content/81/12/1685

Genetické predispozice pro systémový lupus

Rodiny, v nichž se vyskytuje více sourozenců postižených systémovým lupus erythematodes (SLE) v dětství, mají pravděpodobně silné genetické predispozice. Bylo provedeno celoexomové sekvenování (WES) s cílem identifikace vzácné rodinné rizikové varianty a posouzení případného vlivu na vývoj SLE. Sangerovým sekvenováním byly potvrzeny dvě velmi vzácné předpokládané patogenní rizikové varianty objevené pomocí WES a identifikovány další varianty v kohortě 562 pacientů se SLE. Účinky varianty s místem sestřihu a varianty s posunem čtecího rámce byly hodnoceny pomocí dalších testů. Dle studie byly identifikovány dvě nové varianty SAT1 se ztrátou funkce jako nové monogenní příčiny SLE, prokázána schopnost varianty s posunem čtecího rámce přenášet myší SLE, zdůrazněna patogenetická role dysregulovaného polyaminového katabolismu. Více informací o zajímavé genetické studii se dozvíte v uvedeném článku.

Xu L, Zhao J, Sun Q, et al. Loss-of-function variants in SAT1 cause X-linked childhood-onset systemic lupus erythematosus, Annals of the Rheumatic Diseases 2022;81:1712-1721.
https://ard.bmj.com/content/81/12/1712

Riziko rozvoje periferního postižení z izolované axiální PsA

V následujícím článku byli porovnáváni jedinci s izolovanou axiální psoriatickou artritidou (PsA), axiální PsA s periferním postižením a izolovanou ankylozující spondylitidou (AS) s psoriázou a vyhodnoceno riziko rozvoje periferního postižení z izolované axiální PsA. Do studie bylo zařazeno 1 576 pacientů s PsA, přičemž 2,03 % z nich mělo izolované axiální onemocnění a 29,38 % axiální a periferní onemocnění. S izolovaným axiálním onemocněním byla spojena pozitivita lidského leukocytárního antigenu HLA-B*27. Z výsledků studie vyplývá, že izolovaná axiální PsA a AS s psoriázou jsou vzácné. Pozitivita HLA-B*27 je spojena s izolovanou axiální PsA a může identifikovat ty jedince, u nichž se v průběhu let vyvine periferní onemocnění. Izolovaná axiální PsA je spojena s lepším funkčním stavem pacientů. Izolovaná axiální PsA se zdá být klinicky odlišná od izolované axiální AS s psoriázou. Bližší informace jsou ke zhlédnutí v níže uvedeném textu.

Kwok TSH, Sutton M, Pereira D, et al. Isolated axial disease in psoriatic arthritis and ankylosing spondylitis with psoriasis., Annals of the Rheumatic Diseases 2022;81:1678-1684.
https://ard.bmj.com/content/81/12/1678

Léčba rituximabem a její vliv na vakcinaci proti SARS-CoV-2

Rituximab je často využívaným lékem nejen v revmatologické praxi. Pacienti na terapii rituximabem mají vysoké riziko závažného průběhu onemocnění covid-19. Humorální imunitní odpovědi na vakcinaci proti SARS-CoV-2 jsou u pacientů s deplecí B-buněk značně snížené, a to i po třetí dávce vakcíny. V níže uvedeném textu je popsána studie, do níž bylo zařazeno 37 pacientů léčených rituximabem, kteří dostali třetí dávku vakcíny na bázi vektoru nebo mRNA, a kteří byli počtvrté očkováni vakcínou na bázi mRNA. Počet pacientů, u nichž došlo k sérokonverzi, se po čtvrtém očkování vakcínou covid-19 zvýšil. U pacientů s detekovatelnými protilátkami byly po čtvrté vakcinaci pozorovány zvýšené hladiny. Sérokonverze a zvýšení protilátek byly významně sníženy u pacientů, kteří mezi třetím a čtvrtým očkováním podstoupili léčbu rituximabem. Ze studie vyplývá, že čtvrtá dávka vakcíny proti SARS-CoV-2 je imunogenní u části pacientů léčených rituximabem. Pokračování léčby rituximabem snížilo humorální imunitní odpověď, což naznačuje, že rituximab ovlivňuje druhou posilovací vakcinaci. U klinicky stabilních pacientů by proto mohlo být zváženo odložení terapie rituximabem.

Mrak D, Simader E, Sieghart D, et al. Immunogenicity and safety of a fourth COVID-19 vaccination in rituximab-treated patients: an open-label extension study, Annals of the Rheumatic Diseases 2022;81:1750-1756.
https://ard.bmj.com/content/81/12/1750

Zpracovala:
MUDr. Eliška Bubeníková
Revmatologický ústav Praha