Když nestíháte všechno sledovat, přicházejí RevmAktuality

Přinášíme vám další výběr zajímavých článků s revmatologickou problematikou publikovaných v nedávné době na odborných platformách. Věříme, že pro vás bude přehled zajímavých informací a nejnovějších poznatků zpracovaných dr. Olejárovou inspirativní. Nenechte si ujít 8 vybraných témat z léčby revmatických onemocnění.

Doporučení EULAR pro distanční péči o zánětlivá revmatická onemocnění

V srpnovém čísle Annals byla publikována doporučení EULAR pro distanční léčbu a telemedicínu v péči o pacienty se zánětlivými revmatickými chorobami. V doporučeních jsou uvedeny čtyři obecné principy. Kombinace prezenční a distanční péče by měla být součástí sdíleného rozhodnutí lékaře a pacienta, mohou ji poskytovat všichni členové zdravotnického týmu, je však třeba, aby byli náležitě vyškoleni. Devět vlastních doporučení se věnuje jednotlivým situacím, kdy lze telemedicínu do pravidelné péče zařadit, avšak zásadní momenty, jako je například zahájení léčby chorobu modifikujícími léky, by měly probíhat při osobní návštěvě. Telemedicína může např. usnadnit třídění pacientů pro první revmatologické vyšetření dle naléhavosti, lze ji užít při edukaci, sledování efektu a tolerance léčby, úpravě dávkování apod. Pacient, jemuž je telemedicína nabídnuta, by měl být v této problematice a technice náležitě zacvičen.

Plné znění doporučení naleznete v odkazu níže:
de Thurah A, Bosch P, Marques A, et al. 2022 EULAR points to consider for remote care in rheumatic and musculoskeletal diseases. Ann Rheum Dis 2022;81:1065-71.
http://dx.doi.org/10.1136/annrheumdis-2022-222341

Jak se za posledních 15 let změnila aktivita RA v průběhu prvních 6 měsíců po zavedení biologické nebo cílené léčby

Autoři velké retrospektivní studie z Holandska si kladou otázku, zda a jak se během posledních 15 let změnila aktivita revmatoidní artritidy v průběhu prvních 6 měsíců po zavedení biologické (BL) nebo cílené léčby. Autoři zhodnotili data celkem 1 398 pacientů s revmatoidní artritidou (78 % žen, pozitivita RF 71 %, pozitivita anti-CCP 76 %). V průběhu sledovaného období poklesla zejména aktivita RA při zahájení léčby (DAS28 5,09 vs. 4,01, p<0,00005), zatímco aktivita po 6 měsících léčby zůstala víceméně stejná (DAS28 3,04 vs. 2,96, p=0,60). Rozdíl v aktivitě na počátku léčby lze vysvětlit časnějším nasazováním biologické či cílené léčby, kdy před 15 lety byla průměrná délka trvání nemoci před nasazením biologické léčby 9 let, nyní jsou to tři roky. Přesto však stavu nízké aktivity dosáhne po 6 měsících léčby překvapivě malá část pacientů (31 %), remise jen 14 %. V průběhu sledovaného období se mírně, leč signifikantně zvýšilo procento pacientů s minimální aktivitou, podíl remisí však zůstal stejný.

Visman IM, Boers M, Vedder D, et al. Routine treatment of rheumatoid arthritis with biologics and targeted agents: changes in patients and their response over 15 years. Ann Rheum Dis 2022;81:1196-7.
http://dx.doi.org/10.1136/annrheumdis-2022-222207

Rizikové faktory preklinické aterosklerózy u pacientů s AS a nr-axSpa

V letním čísle časopisu Seminars in Arthritis Rheumatism byla publikována španělská kohortová studie, jež sledovala rizikové faktory preklinické aterosklerózy u pacientů s ankylozující spondylitidou (AS; n=639) a neradiografickou axiální spondyloartritidou (nr-axSpA; n=167). U všech pacientů bylo provedeno sonografické vyšetření karotických tepen, u nichž byla hodnocena tloušťka komplexu intima-medie a přítomnost plaků. Po adjustaci na věk, pohlaví a kouření byla zjištěna významná asociace plaků se spinální mobilitou, idiopatickými střevními záněty a užíváním prednisonu a DMARDs; tloušťka komplexu intima-medie korelovala s reaktanty akutní fáze při diagnóze onemocnění, užíváním prednisonu, DMARDs a inhibitorů TNF. Po další adjustaci na hladinu CRP korelovala přítomnost plaků již jen s funkčním postižením a tloušťka intimy-medie s užíváním prednisonu a reaktanty akutní fáze při stanovení diagnózy. Reaktanty byly navíc asociovány s kardiovaskulárními příhodami (n=33). Ateroskleróza u pacientů s axiálními SpA je mimo klasické rizikové faktory sdružena též s intenzitou zánětlivé reakce a závažností choroby, avšak bez rozdílu mezi ankylozující spondylitidou a nr-axSpA.

Rueda-Gotor J, Ferraz-Amaro I, Genre F, et al. Factors associated with atherosclerosis in radiographic and non-radiographic axial spondyloarthritis. A multicenter study on 838 patients. Semin Arthritis Rheum 2022;55:152037.
https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0049017222000889?via%3Dihub

Systémový lupus (SLE) - výpovědní hodnota běžných ukazatelů zánětu

V časopise Lupus vyšla metaanalýza, která hodnotila výpovědní hodnotu běžných ukazatelů zánětu (FW, CRP, prokalcitoninu) při diagnóze infekce u hospitalizovaných pacientů se SLE. Autoři analyzovali celkem 26 studií. Průměrné hodnoty všech markerů byly sice vyšší u pacientů s infekcí, avšak výsledné parametry příliš přesvědčivé nejsou. Kumulovaná senzitivita CRP pro detekci infekce dosahovala 0,75, specificita 0,72, kumulovaná senzitivita prokalcitoninu byla překvapivě ještě nižší (0,68), specificita byla obdobná jako u CRP (0,75). Senzitivita FW se pohybovala v rozmezí 50 – 69,8 a specificita 38,5 – 55,6. Autoři upozorňují na značnou heterogenitu výsledků a použití těchto markerů k potvrzení či vyloučení infekce prozatím nedoporučují.

Bruera A, Ventura M, Lopez-Olivo Mam et al. The utility of erythrocyte sedimentation rate, C-reactive protein, and procalcitonin in detecting infections in patients with systemic lupus erythematosus: A systematic review. Lupus 2022; 31:1163-74.
https://doi.org/10.1177/09612033221106157

566 pacientů s antifosfolipidovým syndromem

Katastrofický antifosfolipidový syndrom (APS) je vzácné onemocnění, avšak zatížené vysokou mortalitou. Ve světovém registru je doposud hlášeno pouze 566 pacientů. Autoři zjistili, že u většiny těchto pacientů došlo v průběhu trombotické epizody ke snížení C3/C4 složek komplementu (58 %). Snížení komplementu bylo asociováno se souběžnou diagnózou SLE (55 % vs. 19 % bez SLE), avšak asociaci s ostatními parametry, trombotickou mikroangiopatií, trojitou pozitivitou antifosfolipidových protilátek a mortalitou, autoři neprokázali.

Ponce A, Rodríguez-Pintó I, Basauli JM, et al. The clinical significance of low complement levels in patients with catastrophic antiphospholipid syndrome: A descriptive analysis of 73 patients from the “Catastrophic antiphospholipid syndrome registry.” Lupus 2022;31(10):1218-25.
https://doi.org/10.1177/09612033221107583

Léze menisku jako rizikový faktor rozvoje gonartrózy

Léze menisku je známým rizikovým faktorem rozvoje gonartrózy. Autoři pětileté, prospektivní studie hodnotili pomocí magnetické rezonance (MR) strukturální změny kolenních kloubů u subjektů s lézí menisku a porovnávali tyto změny u pacientů, kteří byli ošetřeni artroskopickou parciální meniskektomií nebo léčeni konzervativně (fyzikální léčba). Pacienti po parciální meniskektomii měli po 5 letech sledování na MR kolen významně horší nálezy nežli pacienti léčení konzervativně (poškození chrupavky, synovitida, osteofyty). Progrese byla rychlejší v prvních fázi sledování (18 měsíců).

Collins JE, Shrestha S, Losina E, et al. Five-year structural changes in the kKnee among patients with meniscal tear and osteoarthritis: data from a randomized controlled trial of arthroscopic partial meniscectomy versus physical therapy. Arthritis Rheumatol 2022; 74: 1333-42.
https://doi.org/10.1002/art.42105

Zvyšují injekce glukokortikoidů riziko progrese gonartrózy?

Velmi zajímavé výsledky přinesla i francouzská práce, která hledala odpověď na otázku, zda intraartikulární (i.a.) injekce glukokortikoidů skutečně zvyšují riziko progrese gonartrózy. Autoři sledovali celkem 564 pacientů, z nichž 51 (9 %) dostalo i.a. glukokortikoidy, 99 (17,5 %) i.a. kyselinu hyaluronovou a 414 (63,1 %) nedostalo žádnou i.a. léčbu. Autoři tyto skupiny sledovali dlouhodobě a po 5 letech hodnotili progresi postižení, definovanou jako významné zhoršení RTG nálezu nebo implantace kloubní náhrady. Výsledky byly u pacientů s i.a. glukokortikoidy a u kontrolní skupiny obdobné, obdobné byly však i výsledky nemocných léčených i.a. kyselinou hyaluronovou.

Latourte A, Rat AC, Omorou A, et al. Do Glucocorticoid injections increase the risk of knee osteoarthritis progression over 5 years? Arthritis Rheumatol 2022; 74: 1343-51.
https://doi.org/10.1002/art.42118

Výskyt akutních záchvatů dny po vakcinaci proti COVID-19

Čínští autoři uvádějí, že po očkování proti COVID-19 se často objevují tranzitorní zánětlivé reakce, včetně exacerbace revmatoidní artritidy či dny. Pacienti s dnou často trpí závažnými komorbiditami asociovanými se závažným průběhem COVID-19 a představují tak časté kandidáty pro toto očkování. Autoři provedli populační studii, v níž sledovali výskyt akutních záchvatů dny po vakcinaci proti COVID-19. Sledovali celkem 549 pacientů s dnou, z nichž 462 podstoupilo toto očkování. Alespoň jeden záchvat prodělalo v tomto období 43,9 % očkovaných, většinou v průběhu prvního měsíce po první dávce (83,2 %). Riziko dnavého záchvatu po očkování vzrostlo oproti neočkovaným pacientům s dnou šestinásobně. U pacientů, kteří užívali profylakticky kolchicin, byla pravděpodobnost vzniku dnavého záchvatu poloviční (nižší o 47 %). Jako účelné se tedy jeví profylaktické podávání kolchicinu očkovaným pacientům s dnou po dobu 1. měsíce po vakcinaci.

Lu J, He Y, Terkeltaub R, et al. Colchicine prophylaxis is associated with fewer gout flares after COVID-19 vaccination. Ann Rheum Dis 2022;81:1189-93.
http://dx.doi.org/10.1136/annrheumdis-2022-222199

Bezpečnost 3. dávky očkování proti viru SARS–CoV-2 u pacientů se zánětlivými revmatickými chorobami a idiopatickými střevními záněty

Norská studie Nor-vaC hodnotila imunogenitu a bezpečnost standardního očkování proti viru SARS–CoV-2 (dvě dávky) a posilující třetí dávky u pacientů se zánětlivými revmatickými chorobami (RA, SpA, PsA) a idiopatickými střevními záněty (Crohnova choroba, ulcerózní kolitida). Autoři vyhodnotili data celkem 1505 pacientů a 1096 zdravých kontrol. Serologickou odpověď po standardním očkování vykazovalo 91 % pacientů se zánětlivými chorobami a 98 % kontrol. Před indikací třetí dávky byla provedena analýza protilátek proti vazebné doméně „spike“ proteinu viru SARS–CoV-2. Hladiny těchto protilátek byly u pacientů nižší nežli u kontrolní skupiny, přičemž nejnižší titry protilátek byly nalezeny u nemocných léčených inhibitory TNF, abataceptem a inhibitory Janusových kináz. Pozitivním prediktorem dobré serologické odpovědi byl mladší věk a užití vakcíny mRNA-1273. Celkem bylo identifikováno mezi pacienty se zánětlivými chorobami 153 pacientů se slabou serologickou odpovědí, kterým byla podána dávka třetí. Po ní získalo dostatečnou serologickou odpověď 84 %. Bezpečnost třetí dávky byla srovnatelná s kontrolami.

Syversen SW, Jyssum I, Tveter AT, et al. Immunogenicity and safety of standard and third-Dose SARS–CoV-2 vaccination in patients receiving immunosuppressive therapy. Arthritis Rheumatology 2022; 74: 1321-32.
https://doi.org/10.1002/art.42153

Zpracovala:
MUDr. Marta Olejárová, CSc.
Revmatologický ústav Praha